Antiexekuce- Snaha občanů,zastavit praktiky justiční mafie

 Podmínky vymáhání dluhů jsou různé – s ohledem na oblast, ve které k vymáhání dochází, i na dobu, kdy se dluhy vymáhají. Zůstaneme-li u vymáhání dluhů dle zákonných norem, vždy se jedná o to, že se nedobytná pohledávka nejprve dostane k inkasní společnosti, neuspěje-li ona, pohledávka se žaluje u soudu a ve finále se dluh dostává na stůl exekutorům. O tom, jak probíhá vymáhání dluhů v Ruské federaci, si ParlamentníListy.cz povídaly s ředitelem ruské pobočky mezinárodní agentury pro vymáhání pohledávek M.B.A. Finance, Viktorem Dokučajevem.

České exekuce jsou velmi palčivým tématem, setkal se s nimi již v průměru každý desátý Čech. A jak nedávno ParlamentníListy.cz uvedly, každých pět minut po celých 24 hodin denně je uvalena na někoho další. I proto se proti nim i proti způsobu vymáhání dluhů v Česku zvedá velká vlna nevole. Nedávno pak  pod tímto tlakem rozhodl i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) o tom, že budou sníženy při drobných dluzích odměny exekutorů, právníků i inkasních (vymahačských) agentur. Ti všichni se nyní bouří, že se tím vymahatelnost dluhů u nás může snížit a přinést ve finále i případné navýšení některých služeb, které se s neplatiči nejčastěji potýkají.

V Rusku dluží lidé miliardy za bydlení a energie

Je problém nárůstu dlužníků jen českým specifikem? „Samozřejmě, že ne. S dlužníky se potýkají zřejmě všude ve světě. Pokud však mám srovnávat Ruskou federaci a Česko, je situace v oblasti dluhů podobná. Jen v Česku je potenciálních dlužníků deset milionů, v Rusku 140 milionů. Roční objem dluhů, jež se vymáhají, je tak samozřejmě vyšší. Jen za bydlení a energie činil dluh Rusů v roce 2011 to bylo 781 miliard rublů (což je cca 500 miliard korun),“ řekl pro ParlamentníListy.cz Viktor Dokučajev.

Složení dluhů je pak prý také velmi podobné dluhům českým. Nejčastěji prý pak dále dluží Rusové za komunální služby, potom za telekomunikační služby a bankám. Když se přistoupí k vymáhání dluhů, jde prý často ale i o nižší částky než v Česku.

„U Rusů je důležité vysvětlit jim hlavně na mentální úrovni to, že dluhy jsou špatné a je třeba je splatit a pokud možno je nedělat. Samozřejmě, že i u nich to souvisí se zvyšováním finanční gramotnosti. Obecně lze říci, že často vycházejí z teorie, že když něco dluží a nikdo jim neřekne „zaplať!“ – neplatí. Ale když se někdo připomene a řekne: „plať!“ – poznají, že zaplatit bude třeba,“ pokračoval dále v popisu situace na východ od nás Viktor Dokučajev.

Čím dále na východ, tím je vymahatelnost dluhu úspěšnější

Dodal, že úspěšnost vymahatelnosti dluhů je v Česku obdobná, přesto prý – čím dále na východ Rus, který něco dluží, žije, tím je vyšší pravděpodobnost toho, že svůj dluh skutečně zaplatí. Dokonce i v oblasti Sibiře, kde žijí lidé opravdu chudí, je úspěšnost při vymáhání dluhů alespoň u inkasní agentury M.B.A. Finance prý vysoká.

Dluhy musel zaplatit i generál či příslušník tajné státní služby

„To víte, že na nás zkouší dlužníci vytahovat různé své vlivné známé – třeba i z politické scény. Toho se ale nesmíme bát a skoro vždy se zatím podařilo, i navzdory „údajným“ hrozbám, dluh vymoci. Musím říci, že mezi dlužníky jsme se přitom setkali s ruským generálem i třeba s příslušníkem FSB ( ruské tajné služby, která je nástupnickou organizací KGB). V Rusech je skutečně z minula silně zakořeněno to, že ohánění se významnými známostmi zabíralo a mnohdy i odradilo. My si ale nemůžeme dovolit se toho zaleknout,“ popisuje současné poměry při vymáhání dluhů v Rusku Dokučajev.

Úspěšnost vymáhání dluhů ovlivňují i volby - včetně těch blížících se prezidentských

Jak dodal, situace se v Rusku poněkud zhoršila v posledním období, v souvislosti s parlamentními volbami. Lidé prostě řešili zcela jiné zájmy, a tak i vymáhání dluhů bylo problematičtější. „Bohužel, vzhledem k tomu, že 5. března budou prezidentské volby, nedá se očekávat ani v nejbližší době nějaká výraznější změna k lepšímu,“ povzdechl si Dokučajev s tím, že to vše je však nutná součást jejich práce.

Jelikož však nikde na světě nemohou být inkasní agentury úspěšné, pak přichází na řadu exekutoři, kteří by měli udělat za dluhy definitivní tečku. V Rusku to však rozhodně není takové jako v Česku. Postavení exekutorů je tam totiž zcela odlišné.

Exekutor v Rusku? Státní úředník, který nemá ani auto, počítač či databázi

„V Rusku jsou exekutoři státními úředníky – jsou tedy zaměstnanci úřadu a státu. Pobírají fixní plat – ať´už vymohou pohledávky či nikoli.  Pokud přece jen ano, získávají z vymoženého dluhu 7 procent. Bývají určeni podle místa obvodu, kde dlužník žije – neexistuje žádný možný výběr exekutora podle jeho úspěšnosti. Ruští exekutoři nedisponují auty, nemají počítače ani databáze. Vše jim musíme připravit na klíč my, dovézt jim to. Právo je sice k vymáhání dluhů na této úrovni vytvořeno, ovšem prostředky, jak ho vykonávat, nikoli,“ popsal ParlamentnímListům.cz dále to, jak se vymáhají dluhy v Rusku Viktor Dokučajev.

Pokud přece jen dojde k vymáhání hypotetického dluhu do 1000 korun (cca 1500 rublů), pak náklady, které bude muset dlužník zaplatit státu, činí okolo 4 000 korun (soudní poplatky) plus již zmiňovaných 7 procent jako odměna pro exekutora. Nutno dodat, že částka 4000 korun zůstává i při vymáhání vyšších pohledávek – stejně jako procento určené exekutorovi.

Exekutoři nemohou zabavit dům, ve kterém dlužník žije. Ani sporák či počítač

„Dochází tam ale i k jiným odlišnostem. Pokud má dlužník obrovský luxusní dům klidně třeba i na Rudém náměstí,  je tam trvale hlášený a sám nevlastní jinou nemovitost, nesmí mu ho exekutor zabavit. Ten člověk by neměl kde bydlet a to je nepřípustné – stejně tak nesmí exekutor zabavit sporák, pračku, počítač. To vše jsou věci, které jsou potřebné k životu. Je to paradox, ale tím de facto zdejší systém chrání hlavně dlužníky, nikoli však věřitele,“ vysvětluje ještě Viktor Dokučajev.

Viktor Dokučajev pracuje od října roku 2010 v Moskvě pro mezinárodní inkasní agenturu M.B.A. Před tím, než nastoupil na tuto pozici v Ruské federaci, působil čtyři roky v Kazachstánu.

České exekuce – naprostá rarita?

Z výše uvedených vět, popisujících systém vymáhání dluhů v Rusku, vyplývá, že Česko se v této oblasti skutečně zcela vymyká právu v jiných zemích. Před několika měsíci se totiž podařilo ParlamentnímListům.cz získat i bližší údaje o tom, jak  vymáhají dluhy na západ od nás – v USA. Tehdy o tom přinesla svědectví Lily Eva Novatschková,  česká emigrantka, žijící za oceánem již více než 35 let. Jako vysokoškolskou pedagožku ji systém exekucí ve Spojených státech začal zajímat poté, co zaznamenala značné nářky Čechů nad jejich systémem a nedokázala pochopit to, proč jsou Češi takto nespokojení. Pro ParlamentníListy.cz proto tehdy vyhledala několik případů z učebnic místního práva.

Stanete-li se dlužníkem v USA, pak exekutor smí zabavovat majetek podle následujících pravidel:

• byt či dům od hodnoty odpovídající v přepočtu asi našim 400 tisícům korun až 2,2 milonu korun (posuzuje se výše dluhu, počet lidí, kteří obydlí obývají apod.)

• zařízení bytu od částky odpovídající cca 10 tisícům korunám (míněno jednotlivě)

• šperky od jejich hodnoty vyšší než 25 tisíc korun

• auto od hodnoty odpovídající více než 60 tisícům korunám

• nářadí od hodnoty 39 tisíc korun

• NESMÍ se exekuovat příjmy z federálního důchodového systému, ani úspory vázané na vzdělání dětí a vnoučat

Jak doplnila, i za oceánem si samozřejmě exekutoři přičítají částku jako odměnu za jejich práci. Nikdy však nepřesahuje výši původně vymáhaného dluhu. Stoprocentní či tisícinásobné navýšení původní dlužné částky systém vylučuje.